Projekt ADAMAS propojuje 3D tisk, přesné obrábění a moderní metrologii
13.11.2026
Výzkumníci z Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava rozvíjejí v rámci projektu „Inovativní a aditivní technologie pro udržitelný energetický průmysl“, reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0010117 (ADAMAS) nové postupy pro aditivní výrobu a zpracování progresivních materiálů s potenciálem využití mimo jiné v energetickém průmyslu. Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie propojuje výzkum 3D tisku kovů a keramiky, následného přesného obrábění a pokročilé metrologie. Díky tomu může sledovat celý technologický řetězec – od nastavení výrobního procesu přes dokončení součásti až po detailní kontrolu její vnitřní struktury a rozměrové přesnosti.
Jedním z hlavních výzkumných témat je vývoj procesních parametrů aditivní výroby pro nové a progresivní materiály. U kovového 3D tisku nestačí pouze zvolit vhodný materiál. Výsledné vlastnosti součásti významně ovlivňuje také způsob, jakým je materiál během výroby lokálně natavován a tuhne. Výzkum se proto zaměřuje na hledání vhodných kombinací procesních parametrů a na jejich vztah k výsledné struktuře, kvalitě a užitným vlastnostem výrobku. Tyto poznatky jsou důležité zejména pro náročné průmyslové aplikace, kde jsou na součásti kladeny vysoké požadavky například z hlediska mechanického nebo tepelného namáhání, životnosti či spolehlivosti.
Nové možnosti v tomto směru přináší systém AMCM využívající technologii L-PBF. Je vybaven technologií nLIGHT, která umožňuje pracovat s různými charakteristikami laserového paprsku a dynamicky je měnit v průběhu výroby. Výzkumníci tak získávají podstatně širší prostor pro studium samotného procesu tavení kovového prášku, optimalizaci technologických parametrů a vývoj nových materiálů a konstrukcí. Jedním ze směrů je například vývoj ultralehkých materiálů.
Další výzkumnou oblast představuje technologie DED (Directed Energy Deposition) založená na navařování kovového drátu. Zařízení umožňuje v jednom výrobním procesu kombinovat až čtyři různé kovové materiály. To otevírá cestu k výzkumu multimateriálových a funkčně gradovaných součástí, u nichž se chemické složení a vlastnosti materiálu mohou cíleně měnit v různých částech výrobku. Z hlediska budoucích energetických aplikací je tento princip zajímavý například tam, kde jedna část komponenty musí odolávat vysokým teplotám či agresivnímu prostředí, zatímco jiná má plnit odlišnou mechanickou nebo tepelnou funkci.
Výzkum aditivních technologií se přitom neomezuje pouze na kovy. Významnou novinkou je 3D tisk technické keramiky na zařízení CeraFab L30 společnosti Lithoz. Technologie pracuje se světlem vytvrzovanou keramickou suspenzí a umožňuje vyrábět geometricky velmi složité keramické struktury. Po samotném tisku následuje odstranění organických složek a sintrování, při němž keramický díl získává své výsledné vlastnosti. Experimentální zařízení umožňuje výzkumníkům pracovat nejen s geometrií výrobků, ale také s keramickými materiály a procesem jejich zpracování. To vytváří prostor pro vývoj keramických komponent pro náročné technické aplikace včetně energetiky.

Aditivní výroba je však pouze jednou částí výzkumného řetězce. U vytištěných kovových dílů je zpravidla nutné dokončit funkční plochy obráběním. Právě materiály vytvořené aditivními technologiemi mohou mít specifickou strukturu a vlastnosti a kladou odlišné požadavky na řezné nástroje a technologické parametry. Výzkumníci proto sledují jejich obrobitelnost, opotřebení a životnost nástrojů a hledají vhodné řezné podmínky pro dosažení požadované přesnosti a kvality povrchu. K tomu využívají mimo jiné automatizované multifunkční centrum Integrex i-350H ST a vysokootáčkové pětiosé centrum Mikron Mill S200U, které umožňují přesné dokončování i geometricky složitých dílů.
Důležitou součástí výzkumu je také ověření toho, jak se nastavení výrobního procesu skutečně projeví uvnitř výsledného materiálu. K tomu slouží nový průmyslový počítačový tomograf Waygate Technologies V|tome|x M 240. Bez nutnosti součást rozřezat dokáže zobrazit její vnitřní strukturu a identifikovat například póry, vměstky či trhliny, měřit tloušťku stěn a současně kontrolovat rozměry nebo porovnávat skutečnou geometrii s CAD modelem.

Právě propojení výroby a měření je pro další výzkum zásadní. Výsledky CT analýzy mohou sloužit jako zpětná vazba pro další úpravu procesních parametrů 3D tisku, volbu materiálu, konstrukci součásti i následné obrábění. Nový tomograf má být využíván také pro vývoj a ověřování metodik CT měření a pro studium vlivu parametrů skenování na kvalitu a přesnost výsledků.

Projekt ADAMAS tak vytváří podmínky pro systematický výzkum vztahu mezi materiálem, výrobním procesem, výslednou strukturou a vlastnostmi součásti. Ambicí není pouze vyrobit díl pomocí 3D tisku, ale porozumět tomu, jak jednotlivé kroky ovlivňují jeho výsledné vlastnosti, a získané poznatky využít při vývoji nových materiálů a technologických postupů pro průmyslovou praxi – včetně aplikací pro moderní energetiku.
